Teorie kouzelnického umění Adalbert Waffling 

 

 1. Předmluva

Tato kniha chce být průvodcem v bludišti našeho dosavadního vědění o základech kouzelnického umění. Kniha není určena jediné cílové skupině, nýbrž dokáže být po ruce pomocníkem všem věkovým kategoriím. Záchranným kruhem bude těm nejmenším v kouzelnickém světě, kterým rychle pomůže se zorientovat ve světě kouzel. Poskytne základní informace o všem, co by každý nováček měl vědět a těm starším to připomene ve chvílích, kdy si nebudou jisti. Ve každém směru se vyplatí její vlastnictví.

 

2. Magikvarky

Vše kolem nás, vše živé i neživé je prostoupeno magikvarky. Magikvarky jsou nosiče magické energie, jež dohromady tvoří magikvarkovou síť chcete-li magikvarkové pole. A díky tomuto všeprostupujícímu magikvarkovému poli můžeme dělat věci, jenž by se za normálních okolností ani nemuseli stát.

Jakkoliv pak skrze něj dopomůžeme nějakému jevu, aby se stal, označujeme ho obecně jako kouzlo. Může se však jednat také o uvaření lektvaru, sestavování magických číslených kombinací či symbolů ba dokonce o složitý rituál. Není důležitá cesta, jakou kouzlo provádíme, nýbrž to, že kouzlo je vždy jev, který jsme vyvolali, aniž by se děl sám. Jako kouzlo tedy bereme jev, námi vyvolaný, jenž se může dít i proti své vůli. Požadovaný efekt kouzla nazýváme účinek. Magikvarkovým polem jsme schopni pohybovat mimo jiné díky hůlce (kouzelníci vyšší úrovně dokáží čarovat například gesty, při runové magii se hůlka neužívá a pod.).

 

3. Hůlka

V kouzelnickém světě používáme jako nezbytný předmět při čarování hůlku (zvláště potom v západní, evropské větvi magieú. Pro mudly by byla hůlka bez patřičného kouzelnického nadání na nic.

Hůlka je za běžných podmínek magicky neutrální předmět. Rozumíme tím, že obvykle není magicky ovlivnitelná. Kouzelníci spojili prvky magické neutrality a vyplnili hůlku magickou substancí. Díky tomuto spojení je funkce hůlky taková, že ji využíváme jako páku, jíž jsme následně schopni s magikvarkovým polem pohnout a vyvolat efekt, jenž jsme zamýšleli - účinek. Hůlka nám tedy slouží také jako jakési "prodloužení paže" - jsme schopni s ní přesněji provést požadovaný pohyb k provedení kouzla.

Hůlku jsou oprávněni používat pouze lidé! Nejznámějším výrobcem hůlek v Anglii je pan Olivander se svým krámkem na Příčné ulici a tradicí výroby od 382 let před Kristem.

Zlomením hůlky se odpykává trest zákazu kouzlit.

Části hůlky:
- hrot
- tělo hůlky
- rukojeť
- pata


Dřevo užívané při výrobě hůlek:

Ze stromů Anglie a Irska:
Olše, planá jabloň, bříza, zimostráz, trnka, třešeň, ptáčnice, jilm, hloh, líska, habr, cesmína, jalovec, lípa, javor, topol, jeřáb, vrba, jahodový strom, tis

Evropské stromy:
Dub, buk, vinná réva, jasan

Exotické stromy:
Mahagon, eben


Náplň hůlky:
Známe nepřeberné množství náplní do hůlek, v ničích silách není je všechny vyjmenovat. Náplně jsou různé, ať už běžné, neobyčejné nebo vzácné a raritní.

Náplň v hůlce ovlivňuje také magické vlastnosti hůlky samotné. Díky různým náplním mohou být hůlky více vhodné k přeměňování, léčení, útoku, obraně nebo živelné magii. Tato vlastnost vyplývá z charakteru zdroje pořízení náplně. Například, máme-li za náplň v hůlce nějakou léčivou bylinu, bude hůlka vhodnější k léčitelství, máme-li v ní naopak zub Runovce, nesmírně vzteklého stvoření, bude hůlka spíše vhodná k útočným kletbám a kouzelník vynaloží více energie na provedení například léčivých kouzel. Avšak vždy platí, že náplň musí být velmi silně magicky nabitá.

Často užívané náplně: vlas víly, stvol z mandragory, nehet šotka, bradavice blikače

Délka hůlky:
Měříme ji v palcích (1 palec = 2,5 cm)

Náklonnost hůlky:
Říká se, že hůlka si vybírá kouzelníka. Magické (magikvarkové) pole totiž svým způsobem kmitá na různých frekvencích a čím bližší je frekvence hůlky a čaroděje, tím efektivněji hůlku může použít. Tomuto jevu se obvykle říká naladění či náklonnost.

Naladění je možné hůlce násilím vnutit. Jsou známi případy, kdy vítěz v čarodějném souboji získal náklonnost hůlky poraženého, zatímco její původní majitel ji ztratil. Zdá se, že tu vládne jistá nepřímá úměra mezi magickou silou hůlky a její stabilitou v náklonnosti.

Péče o hůlku:
O hůlku je nutné se také patřičně starat. Základem je leštění hůlky, dále je pak možné využít různých přípravků, které hůlku vylepší. Například roztok, který zaručí 100% protiskluzovost rukojeti.

Hůlkověda:
Způsob výroby magických hůlek i jejich přesné fungování je pro většinu kouzelníků obestřeno tajemstvím. Soubor těchto obskurních znalostí nazýváme hůlkovědou a do jejích znalostí pronikne málodko. Obvykle jsou předávány z generace na generaci mezi výrobci.

Tajemství výroby je zcela odepřeno některým rasám, například skřetům.

 

4. Inkantace

Inkantací rozumíme všechny náležitosti pro správné provedení kouzla. Nejčastěji se jedná o správné vyslovení formule spojené s precizně provedeným pohybem za přítomnosti 100% koncentrace.

Vyslovování formule:

LU-mos

win-GAR-di-um lev-i-O-sa

nox


Pohyb hůlkou:
Jak jsem již zmiňoval (kapitola: Magikvarky) kouzelníci dokáží kouzlit i bez hůlky. Vždy však zůstane zachovám přesný pohyb pro seslání kouzla. U některých kouzel se při čarování gesty mění pohyb například na: lusknutí prsty. To jsou však výjimky.

Příklady:
- švihnutí
- mávnutí
- píchnutí
- kroužení

 

5. Dělení magie

Magii dělíme jednodušší klasifikaci kouzel a jejich účinků a pro lepší pochopení jejího fungování. To nám pomáhá v učení (magie jedné kategorie sdílí obvykle stejné postupy), v napravování škod magií způsobenými, jejich předcházení, či při sestavování kouzel.

Magii dělíme dle mnoha faktorů: Barevné dělení magie (školy), Dělení dle přístupu (kruhy) či Dělení dle způsobu (formule/lektvary/atd.). Jako příklad uvádíme poměrně zásadní barevné dělení.

Barevné rozlišení magie:

Černobílá magie
Vesměs zahrnuje kouzla, která jakkoliv manipulují nebo ovlivňují podstatu věcí či bytostí (duše bytostí). Patří sem léčitelská magie, transfigurační magie a mnoh různých kleteb.

Šedá magie
Jinak zvaná také jako "všeobecná" nebo "domácí". Obsahuje kouzla pro běžné užití. Například kouzla pro zesílení nebo ztišení hlasu, světelná, čistící atd. Sečteno a podtrženo do šedé magie zahrnujeme kouzla, jejichž efekt nijak neovlivňuje zdraví nebo počínání živých bytostí, nebo formu věcí.

Rudá magie
Též zvaná jako "živelná". Zahrnuje magii čtyř základních živlů: ohně, vody, vzduchu, země. Známe kouzla, která živly vytvářejí, ničí a nebo je ovlivňují. Díky tomuto odvětví magie dokážeme například měnit počasí nebo zrychlovat průběh běžných přírodních jevů (sopečná činnost, tání sněhu). Pokud ovládáme Rudou magii dokážeme se živly bránit i jimi útočit.

 

6. Dělení inkantačních kouzel

Za inkantační kouzla považujeme ta, jež provádíme obvykle za pomoci hůlky, gesty, myšlenek a slov - přinejmenším však pouhou silou myšlenky. Nejdená se tedy o například o lektvary či runovou magii.

Formule
Formulí rozumíme jedno nebo více slov, jež usnadňuje život již po staletí život kouzelníkům po celém světe. Formulí působíme na daný předmět k našemu dobru - tzv. praktické zaříkání. Formule nikdy nemění vlastnosti předmětu (základní rozdíl mezi formulí a transfiguračním kouzelm). Průběh cyklu, při kterém na předmět formulí působíme, se na nazývá očarování (to jsou poté tzv. zaříkadla).
Příklad očarování: Wingardium Leviosa - tímto očarováním předmětu můžete dočasně levitovat s předmětem a měnit jeho směr letu. Formule se nikdy nepoužívají k působení na živou bytost! Od toho máme Kletby

Kletba
Kletba je pravý opak formule. Je složena také ze slov. Výhradně se používá k ovlivnění živé bytosti - útoku. Kletby jsou tedy sluhou pro napadení soupeře nebo při sebeobraně. Kletby jsou hlavní náplní soubojových klubů a zároveň se po celém světě na kouzelnických školách vyučuje řada předmětů, které učí se, jak se co nejeefektivněji bránit. Nejznámějším předmět jest Obrana proti černé magii. Nejznámější kletby, jsou pro nás ty tři, které se nepromíjejí: Avada Kedavra, Cruciatus, Imperius.

Transfigurační kouzla
Transfiguračními nebo-li přeměňovacími kouzly se zabývá přeměňování, jelikož kouzla spadající do oboru transfigurace jsou schopna změnit vlastnosti předmětu. Využití nachází při přeměně něčeho v něco jiného nebo ke změně vlastností předmětu - velikost, barva, skupenství atd. Avšak, aniž by se nemuselo zdát, úzce souvisí právě kouzelnými formulemi. Mimo jiné se dříve i ve slavných Bradavicích učily tyto dva obory jako jeden předmět. Pod názvem Obecná magie. Společné kořeny těchto dvou odvětví nacházíme v Tvůrčí magii. Jež spadá do vyšší transfigurace a zároveň kouzelných formulí. A to díky tomu, že je schopna vytvořit z ničeho něco. Pracuje na principu zhmotnění magikvarků. Na okraji mezi transfigurací a kouzelnými formulemi jsme tedy schopni vytvořit např.: zvířata, rostliny nebo třeba vodu. Oba obory spadají do tzv. Nižší magie.

 

7. Klasifikace inkantačního kouzla

Slova, z nichž jsou jednotlivá inkantační kouzla složena, mají ve většině případů kořen v Latině - jazyku kouzelníků.

Kouzla dělíme dle čtyřech základních kritérií:

- počet slov
- náročnost
- stupeň kouzla
- účinek


Počet slov
Podle počtu slov dělíme kouzla na: jednoslovná (Lumos) a víceslovná (Wingardium Leviosa). Při psaní víceslovných kouzel dbáme na to, aby počáteční písmeno každého slova bylo velké.

Náročnost
Rozum každého dá, že začátečník nezvládne kouzlo pro pokročilého nebo experta. Kouzlo může být náročné na pohyb hůlkou, jenž se může skládat z několika lehčích částí. Dále může být vyčerpávající nebo je u něj zapotřebí 100% koncentrace mysli.

Stupeň kouzla
Kouzla obecně mají své stupně a patří do tzv. rodiny.
Například rodina kouzel Lumos:

1. úroveň - Lumos x Nox
2. úroveň - Lumos Maxima, Lumos Solem x Medium Nox
3. úroveň - Lux Lucis, Orba Solaris x Ex Caligio

8. Magie verbální x Magie neverbální & Magie gest a myšlenek

Jsou dva způsoby, jak lze kouzlit. Máme tím na mysli magii verbální a magii neverbální nebo-li tichou. Slovo verbální je jistě každému jasné. Je to klasické vyřčení formule při jejím sesílání. Slovem neverbální chápeme magii, při které nevydáme ani hlásku a formuli přesto sešleme. V žádném případě neverbální neznamená zašeptání formule nebo jakékoliv její jiné zpitvoření. Použití Neverbální magie v praxi se vyučuje na všech kouzelnických školách po zdárném složení NKÚ (Náležité kouzelnické úrovně).

Třetí možností, jak čarovat, je možnost kouzelní gesty. Jedná se o magickou disciplínu při níž není nutné čarovat hůlkou nýbrž jen rukama. Magie gesty vyžaduje nahnání takového množství energie do končetiny, abychom byli schopni pohnout magikvarkovým polem (seslat kouzlo). Kouzlení gesty je možná provádět i neverbálně.

Magie myšlenek umožňuje kouzelníkovi kouzlit neverbálně a bez pomocí byť jediného gesta. Tento způsob vyžaduje koncentrovat magickou moc do jednoho bodu v prostoru (na těle i mimo něj) a pak skrze tento bod pohybovat polem pouze vlastní vůlí. Málokterý člověk je schopen této úrovně vůbec dosáhnout a mnozí pochybují, zda je možné a v lidských silách tento způsob magie dlouhodobě provádět (sám Merlin dle všeho kouzlil na úrovni neverbální magie gest).